I II III IV V VI


Echo 2009

Už pošesté se 13. března sejdeme v šumperském Domě kultury, abychom si při poslechu dobré hudby zkrátili čekání na podzimní festival Blues Alive jeho „ozvěnou“, tedy Echem.

O „ohlasy písní loňských“ až na jedinou výjimku nepůjde co do konkrétních jmen, do dramaturgie se však promítají dvě myšlenky s Blues Alive (a všemi akcemi na něj napojenými) svázané. Ta první provází festival od samého začátku a je jí snaha o co největší stylovou a výrazovou rozmanitost a nelpění na uzavřených postulátech bluesového žánru. Skutečně, každý z pěti účinkujících, kteří se na pódiu objeví, hraje vlastně jinou hudbu – a přesto mají společné kořeny a rozhodně není vyloučeno, že se nakonec všichni sejdou, tak jak to je na šumperských bluesových akcích už zavedeným pravidlem, po skončení řádného programu na společném jamsessionu.

Druhou myšlenkou nadcházející Echo navazuje na listopadové Blues Alive 2008, totiž na vyzdvižení „ženského prvku“ v bluesové muzice. Tato idea se promítla do pozvání hlavní hvězdy přehlídky, kterou je slavná americká kytaristka a zpěvačka Deborah Coleman, mimochodem kamarádka a občasná spolupracovnice jedné z loňských největších hvězd, Kanaďanky Sue Foley.

Jestliže hudba Deborah Coleman splňuje kromě prezentace „ženského prvku“ také ideu jistého mimobluesového přesahu směrem k bluesrockovému písničkářství, druhé největší jméno Echa, Američan David Evans, naopak jistě nadchne všechny ctitele tradice. Světoznámý muzikolog z univerzity v Memphisu a držitel Grammy de facto „uvádí do života“ to, co vyzkoumá jako sběratel starých a terénních nahrávek venkovského blues.

Nejen jako na doplnění headlinerů programové soupisky, které jsme ještě v Šumperku neviděli, se můžeme těšit na připomínky hudby tří souborů, jež náročným kvalitativním sítem Blues Alive už v minulých letech prošly. Polská kapela Nocna zmiana bluesa harmonikáře a zpěváka Slawka Wierzcholského nadchla vyprodaný sál při jubilejním 10. ročníku Blues Alive, domácí soubory Retro Blues a Strašidelný elektrik band si vybojovaly ostruhy vítězstvím v soutěžním Blues Aperitivu a dvojím úspěšným účinkováním na Blues Alive.

Účinkující:

Deborah Coleman /USA/
David Evans /USA/
Slawek Wierzcholski & Nocna Zmiama Bluesa /PL/
Retro Blues /CZ/
Strašidelný elektrik band

Rezevace vstupenek

Dům kultury Šumperk, s.r.o., Fialova 3, 787 01 Šumperk, www.bluesalive.cz,
kontaktní osoba: Monika Kohajdová, tel.: 583 214 276, fax: 583 214 287,
e-mail: kohajdova@dksumperk.cz

DEBORAH COLEMAN (USA)

DEBORAH COLEMAN

Dámy s kytarou sice nejsou v bluesové muzice tolik na očích jako jejich mnohem rozšířenější mužské protějšky, nejsou ale výdobytkem posledních let, kdy začaly být více sledovány – vzpomeňme jen na Memphis Minnie, pomyslnou kmotru všech těch dnešních „holek s telecastery“, jakou je například Sue Foley, kterou jsme viděli vloni na podzim na Blues Alive. Anebo Deborah Coleman, která bude hlavní hvězdou letošního Echa Blues Alive.

I když je ročník 1956, působí neuvěřitelně mladistvě a na pódiu to dokáže skutečně rozbalit. Deborah Coleman není ryzí bluesmankou ve „dvanáctkovém“ slova smyslu – přestože byla už devětkrát nominována na Blues Music Award (dříve W.C. Handy Award, tedy něco jako bluesmanská Grammy). Je to písničkářka, v jejíž hudbě samozřejmě slyšíme odkaz starých bluesových mistrů Alberta Collinse, Freddieho Kinga nebo Buddyho Guye, na straně druhé ale bývají v souvislosti s ní často zmiňovány rockové divošky Patti Smith a Chrissie Hynde (Pretenders). Různé polohy jejího repertoáru ovšem kromě všudypřítomného drivu spojuje její bravurní hra na kytaru. Jak praví recenzent: „Její hra na kytaru je stále velmi robustní, za všech okolností hodně bluesová a docela tvrdá i v popovějších písničkách.“

Protože pochází z muzikantské rodiny, na kytaru začala hrát už v osmi letech v rodinné kapele. Milovala rock, ale když v jedenadvaceti navštívila skutečný „koncert snů“, kdy se na jednom pódiu vystřídali Howlin´ Wolf, Muddy Waters a John Lee Hooker, změnil se jí život. „Nikdy na tu show nezapomenu. Od té chvíle jsem začala pátrat po svých kořenech,“ vzpomíná. Profesionálkou se vším, co k tomu patří, tedy i s nahráváním desek, se nicméně stala až v polovině 90. let. Měla štěstí na dobré vydavatele – nejprve Blind Pig, posléze elitní Telarc a nyní, v případě posledního alba Stop The Game, neméně prestižní JSP. Pro značku Ruf se před dvěma lety Deborah Coleman podílela na zajímavém, vysoko ceněném projektu: společném albu tří bluesových kytaristek, zpěvaček a autorek s názvem Time Bomb. Těmi dalšími dvěma byly Roxanne Potvin a – naše stará dobrá známá Sue Foley. A pak že všecko nesouvisí se vším.

Get the Flash Player to see this player.

DAVID EVANS (USA)

David Evans dělí svůj čas mezi kariéru hudebního vědce na memphiské univerzitě a autora vysoce respektovaných publikací o dějinách meziválečného blues, sběratele a producenta posledních zbytků lidové bluesové tradice na americkém Jihu a výkonného umělce, který, s nadsázkou řečeno, výsledky své teoretické činnosti uvádí do praxe.

Dosáhl mnoha úspěchů, z nichž největším je cena Grammy za rok 2003, byť, pravda, v poněkud kuriózní kategorii za nejlepší doprovodný text k albu. V roce 1994 vydal vysoce ceněnou kompilaci nahrávek starých bluesmanů, které sám objevil, nazvanou The Spirit Lives On. Z jeho knih je vysoce ceněna například biografie tajemného bluesmana Tommyho Johnsona (1971), ale i řada teoretických prací, zabývajících se minulostí i současností blues.

Jako výkonný muzikant se pětašedesátiletý David Evans začal etablovat v prostředí folkbluesového revivalu poloviny 60. let, z něhož vyšel mimo jiné i Bob Dylan. Přes rock´n´roll a soul se proposlouchal až k jednomu z bluesových klasiků Sleepy Johnu Estesovi: "Sotva jsem rozuměl, o čem zpívá, ale už jen ten zvuk a to, jak vypadal, na mě fakt udělalo dojem," vzpomíná. Začal hrát s bluesovým nadšencem Alem Wilsonem, který se posléze proslavil coby duše kapely Canned Heat. Postupně se setkal s celou řadou venkovských bluesmanů, mnohdy nocujících ve Wilsonově bytě: Mississippi Johnem Hurtem, Skipem Jamesem, Bookerem Whitem a dalšími. První skutečné soustavnější interview udělali spolu s Wilsonem s legendárním Sonem Housem.

V uplynulých letech David Evans koncertoval ve Spojených státech, v Jižní Americe a Evropě. Ještě v roce 1995 přivezl na slavný drážďanský bluesový festival společnost znamenitých veteránů z Memphisu a okolí. Jejich řady od té doby samozřejmě prořídly, a dnes tedy David Evans cestuje povětšinou sám, jako jeden z nejpozoruhodnějších interpretů venkovského blues.

SLAWEK WIERZCHOLSKI & NOCNA ZMIANA BLUESA (PL)

SLAWEK WIERZCHOLSKI & NOCNA ZMIANA BLUESA (PL)

„Kapelu Nocna zmiana bluesa s charismatickým Slawkem Wierzcholskim jsem viděl poprvé někdy koncem osmdesátých let v pražské Malostranské besedě – nikdo z nás je tehdy neznal. Nicméně jsem si koupil jejich elpíčko, nadupané skvělými, tehdy výhradně akustickými verzemi klasických standardů, a to se na dlouhou dobu stalo jednou z mých nejoblíbenějších bluesových desek. O pár let později na jednom ze svých prvních výjezdů za bluesovou muzikou do Polska jsem s překvapením zjistil, jaká je na tamější scéně Slawek Wierzcholski obrovská a respektovaná hvězda – pořadatelé se mu skoro klaněli všude, kam přišel,“ vzpomíná dramaturg Blues Alive Ondřej Bezr. Skutečně, fenomenální harmonikář a zpěvák Slawek Wierzcholski je dnes jedním z těch, kteří polskému blues udávají směr a „prodávají“ jej do zahraničí. Zároveň působí i jako festivalový dramaturg a příležitostný publicista v časopise Twój blues.

RETRO BLUES (CZ)

RETRO

Kytarista, zpěvák a autor Petr „Džetro“ Ritzka z Hlučína na severní Moravě prošel řadou rockových, countryových i bluesových kapel, roku 2005 se osamostatnil a pod hlavičkou Retro Blues se začal věnovat čistě akustickému, česky zpívanému blues. Jeho dnes už dlouholetým parťákem je harmonikář a kytarista Luboš „Bužma“ Khýr. Porotu Blues Aperitivu 2007, ze kterého Retro Blues postoupili nejprve do foyer Blues Alive a o rok později na hlavní scénu, přesvědčili především dobrým původním repertoárem a stylovým uchopením klasických postupů. Vloni skupina vydala nové album Radio Live.

STRAŠIDELNÝ ELEKTRIK BAND (CZ)

Jeden z vítězů Blues Aperitivu 2005, pražská bluesrocková kapela Strašidelný elektrik band, zaujala mezinárodní porotu především hudebně i textově originálním repertoárem z dílny leadra Petra „Bubáka“ Bubláka (jinak sólového kytaristy kapely písničkáře Jakuba Nohy) a jeho svérázným kytarovým i pěveckým projevem. Kapela si neklade žádné umělé stylové hranice, forma jejího repertoáru je výrazně „písničkářská“, což vůbec není v rozporu s instrumentálním tlakem, který trojice vyvíjí.